Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Články

Z chudého Jihu na bohatý Sever teče daleko více peněz než opačně, dokládá studie

publikováno: 08.02.2017       téma: Daňové ráje

Norským a americkým analytikům se podařilo doložit, že součet úroků z půjček chudým zemím, zisků zahraničních firem odváděných do jejich domovských států a úniků do daňových rájů z Jihu převyšuje sumu rozvojové pomoci až dvacetinásobně.
 

obrázek 1

Největší část toku peněz z chudých zemí do bohatých představují prostředky putující do daňových rájů. Foto Wikimedia Commons
 

Nikoli z bohatého Severu na chudý Jih, jak se obecně soudívá, ale z Jihu na Sever teče v současnosti daleko více peněz než opačně. Dokazuje to komplexní studie vydaná společně washingtonským think-tankem Global Financial Integrity a Centrem aplikovaného výzkumu při Norwegian School of Economics v Bergenu na konci minulého roku.

Podle zjištění vědců putoval z chudých zemí do bohatých v některých letech dokonce až čtyřiadvacetinásobek prostředků, než šel z bohatých do chudých ve formě takzvané rozvojové pomoci. Dominantní část toku z Jihu na Sever přitom tvoří úrokové platby zadlužených států jejich věřitelům, zisky korporací podnikajících na Jihu, avšak s mateřskými centry právě v bohatých zemích, a – a to především – legální i nelegální odliv peněž do daňových rájů.

Konkrétně v roce 2012 – což je poslední rok, který studie s ohledem na zpoždění v publikaci statistických dat mapuje – odešlo z rozvinutých zemí sdružených v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) jako rozvojová pomoci 125 miliard dolarů. Připočtou-li se další investice a příjmy, činila celková částka odteklá v daném roce na Jih 1,6 bilionu dolarů.

Opačným směrem však přišly na Sever 3,3 bilionu dolarů. Vzato v součtu, obohatily tak chudé státy ekonomiky států bohatých o dva biliony dolarů.

„Obvyklá představa bohatých zemí pomáhajícím těm chudým se rozvíjet zde bere za své. Ve skutečnosti směřuje podpora opačným směrem: chudé země pomáhají těm bohatým,“ shrnul v recenzi studie Jason Hickel, antropolog z London School of Economics, pro list The Guardian.

 

obrázek 2

Vývoj poměru přitékajících a odtékajících prostředků v neprospěch Jihu od roku 1980: modrou absolutní objemy, zelenou v poměru k HDP. Repro GFI

Autoři studie přitom upozorňují, že právě únik prostředků zůstává jednou z hlavních příčin ekonomické stagnace Jihu obecně, upadající životní úrovně i stálého růstu sociálních nerovností.

Zisky, dluhy, úniky

Pokud jde o váhu jednotlivých faktorů, v rámci úrokových plateb jsou podle autorů studie nejpodstatnější platby od vlád rozvojových zemí velkým bankám, jež sídlí většinou v New Yorku nebo v Londýně. Od roku 1980 bylo z Jihu na Sever odesláno touto cestou 4,2 bilionu dolarů.

V rámci odtékajících zisků korporací jsou podle autorů nejvýznamnějším zdrojem investice do velkých těžařských projektů jako je těžba ropy v Nigérii nebo zlata v Jihoafrické republice. Vůbec největší podíl na celkovém toku má ovšem už zmíněné ulévání peněz do daňových rájů.

Prakticky dochází k únikům nejčastěji prostřednictvím falšování faktur při přeshraničním obchodování: firmy na fakturách uvádějí nepravdivé ceny, aby se vyhnuly zdanění či vypraly špinavé peníze a mohly přesunout zisk do poboček v daňových rájích.

Jen v roce 2012 ztratily takto dle odhadů citovaných ve studii rozvojové země přes 700 miliard dolarů – víc než pětinásobek obdržené rozvojové pomoci.

Další užívanou praktikou je pak falšování vývozních a dovozních cen na společných fakturách (tzv. same-invoice faking), neboli nelegální přesouvání zisků mezi jednotlivými pobočkami korporací. Pobočkám v zemích, z nichž bohatství pochází, to umožňuje vyhnout se zdanění a přesunout peníze například do pobočky na Britských panenských ostrovech, kde zůstávají daně zanedbatelné a původ prostředků nelze často zpětně vystopovat.

Jak s tím skončit?

Jason Hickel v recenzi na studii poukazuje zejména na nedostatečné možnosti regulace finančních operací: „Dřív mohly celní úřady pozastavit transakce, které se jim zdály podezřelé. Světová obchodní organizace ale po roce 1994 prosadila omezení jejich pravomocí,“ uvádí doslova.

OECD, WTO a další mezinárodní organizace se přitom snaží tlačit zejména na transparentnost finančních toků. Mírným pokrokem bylo dle pozorovatelů například loňské opatření právě OECD, které vyžaduje, aby firmy o stavu svých financí informovaly podle jednotlivých států, v nichž působí.

Tyto informace získané prostřednictvím ztransparentnění ovšem nejsou a ani nemají být veřejné, a tak se předpokládá, že k zásadní proměně situace toto opatření samo nepovede.

Autoři studie v debatě o řešeních upozorňují ještě i na nezbytnost boje proti daňovým rájům obecně. Pozorovatelé ale připomínají, že v žádné z ekonomicky-vůdčích zemí světa není dnes u moci síla, která by reálně chtěla s daňovými ráji skoncovat

Další informace:
The Guardian Aid in reverse: how poor countries develop rich countries
Global Financial Integrity New Report on Unrecorded Capital Flight Finds Developing Countries are Net-Creditors to the Rest of the World
Daily Maverick Developing nations the ‘world’s net creditors’

 

převzato z Deníku Referendum

Každoročně umírají na světě až tři miliony lidí na malárii, z čehož více než 90 % připadá na africký kontinent. 6.cíl

6.cíl
Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze