Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Články

Výzkum k tématu gender a česká zahraniční rozvojová spolupráce

publikováno: 13.06.2012       téma: Gender

V tomto výzkumu byly nově zreformovaný systém ZRS spolu s dlouhodobým vzdělávacím projektem realizovaným v Angole reflektovány ve vztahu k závazkům vůči genderové rovnosti, které Česká republika přijala na mezinárodní a evropské úrovni. Výzkum byl iniciovaný v rámci evropského projektu CONNECT, na němž se podílela česká Gender Studies.

Komu Česká republika pomáhá?

autor: Tomáš Dopita

Hlavním cílem české zahraniční rozvojové spolupráce (dále ZSR) je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje v partnerských zemích (zákon o ZRS 2010). Na ZRS putuje z českého rozpočtu každý rok více než 4,3 miliardy korun. Největší část je poukazována přímo na účty mezinárodních organizací; na přímou spolupráci s vybranými partnerskými zeměmi je využita zhruba desetina těchto prostředků. Přesto jsou dvoustranné projekty velmi důležité. Jsou totiž nejviditelnější součástí české ZRS a čeští aktéři v nich hrají dominantní úlohu.

Právě na genderové aspekty české dvoustranné ZRS se zaměřil výzkum iniciovaný v rámci evropského projektu CONNECT. V tomto výzkumu byly nově zreformovaný systém ZRS spolu s dlouhodobým vzdělávacím projektem realizovaným v Angole reflektovány ve vztahu k závazkům vůči genderové rovnosti, které Česká republika přijala na mezinárodní a evropské úrovni. V těchto závazcích, vtělených do mnoha úmluv, rezolucí či deklarací, jde především o to, že Česká republika se jako mezinárodní aktér zavázala přispívat k postupnému odstraňování genderových nerovností, resp. k naplňování myšlenek genderové rovnosti. Tyto závazky jsou obecné a záleží vždy na konkrétním státu, instituci či aktérovi, jak je uvede do praxe. Jak jsou tyto principy naplňovány v české ZRS?

V debatě o rozvojové spolupráci je obecně přijímáno, že jsou to hlavně ženy, kdo drží klíč k řešení problémů extrémní chudoby v rozvojových zemích. Od statusu a vzdělání žen se z velké části odvíjí situace jejich dětí a celé rodiny. Proto je tristní, jak málo prostoru je věnováno genderovým otázkám v české ZRS. Problémy genderové nerovnosti jsou na legislativní, strategické i implementační úrovni téměř ignorovány. Výjimkou je základní strategický dokument, tzv. Koncepce ZRS 2010-2017, kde je genderová rovnost představena jako jeden z tří průřezových principů. Bohužel, konceptuální nástroje, prezentované v tomto dokumentu jsou, jemně řečeno, nepovedeným odlitkem své původní formy. Koncepce zjevně navazuje na tzv. dvojitou strategii genderové rovnosti prosazovanou na úrovni EU. V první části této strategie jde o průběžné vyhodnocování vlivu všech rozhodnutí, ve všech oblastech a na všech úrovních, z hlediska genderové rovnosti. Oproti tomu Koncepce ZRS 2010-2017 hovoří o reflektování principů genderové rovnosti pouze ve fázi programování, a dále v jednotlivých fázích projektového cyklu. Druhou částí obecné evropské strategie je posilování postavení žen v jakémkoli sociálním kontextu, když se to jeví jako potřebné. Koncepce ZRS 2010-2017 však explicitně propojuje posilování postavení žen se situací v postkonfliktních a konfliktních oblastech. Omezená interpretace dvojité strategie představená v Koncepci ZRS 2010-2017 je dále doprovázena minimální pozornostní věnovanou genderovým otázkám v dalších dokumentech týkajících se implementace ZRS.

Podobně i rozhovory se zaměstnanci státních institucí zodpovědných za ZRS, realizované v rámci výzkumu, odhalují velmi omezené porozumění problematice genderu a rozvoje. Lidé, kteří nejvíce ovlivňují podobu současné české ZRS, vnímají gender hlavně jako problém rozvojových zemí, který je mimo náš dosah. Požadavky na reflektování genderových aspektů ZRS jsou podle nich často irelevantní. V přístupu těchto lidí chybí jakékoli uznání vlivu, který česká ZRS může mít na formování genderových mocenských vztahů na úrovni domácností a komunit v cílových oblastech. Genderová rovnost je tak z českého oficiálního rozvojového diskurzu vyhnána do exilu.

Konečně, analýza dlouhodobého vzdělávacího projektu české ZRS realizovaného v Angole ukazuje, kam ignorování genderových aspektů vede při realizaci rozvojové spolupráce. Fakta o velmi nízkém přístupu žen ke vzdělání ve venkovských oblastech Angoly jsou obecně známá a přístupná; tento problém byl potvrzen i ve vztahu k okresu Kuemba, kde je sledovaný projekt realizován. Přesto se česká ZRS po celých šest a půl roku trvání projektu soustředí výhradně na oblast základního vzdělávání, bez jakýchkoli genderových konotací. Výsledkem českého projektu je pak extrémní posílení postavení mužů, jelikož situace spěje do stádia, kdy všichni chlapci v Kuembě chodí do školy, přičemž dvě třetiny dívek zůstávají doma, aby pracovaly na poli, staraly se o rodinu, vařily a uklízely pro své bratry.

Rozvojová spolupráce může být různého typu. Záleží na konkrétním státu, společnosti, institucích i zainteresovaných osobách, jakým způsobem a jestli vůbec se rozvojová spolupráce bude uskutečňovat. Chceme se, v čase všeobecného šetření a rozpočtových škrtů, podílet na ZRS, která podporuje zdánlivě genderově neutrální sektory, přitom však akceptuje zjevně nespravedlivé místní praktiky a selhává tak v pomoci těm, kteří pomoc nejvíce potřebují? Mottem české ZRS je „Česká republika pomáhá“. Komu přesně však pomáhá? Představitelé institucí české ZRS často zmiňují, že při své práci musí bojovat s chápáním ZRS jako nástroje české proexportní politiky. Mají jistě pravdu v tom, že zneužívání humanistických cílů rozvojové spolupráce pro prosazování ekonomických zájmů je eticky pochybné. Měli by si ale také uvědomit, že současné zaměření české ZRS na abstraktní sektory ekonomizujícímu přístupu velmi nahrává. Právě genderová perspektiva nabízí, díky své citlivosti vůči osudům konkrétních lidí, potenciál pro tolik potřebné zlidštění české ZRS.

Ke stažení

Na této planetě nemůžeme dosáhnout rozvoje a trvalého míru, pokud budou ženy ve společnosti nadále odsouvány do podřadných, často nebezpečných a úmorných společenských pozic. 3.cíl

3.cíl
Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze