Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Témata > Příliš vzdálené cíle > 3. cíl > 4. úkol

3. CÍL: PROSAZOVAT ROVNOST POHLAVÍ A POSÍLIT ROLI ŽEN VE SPOLEČNOSTI

 

Úkol č. 4

Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému.

Je nezpochybnitelné, že na této planetě žije takřka stejný počet žen a mužů. Přesto by se mohlo zdát, že tomu tak není. Žákyň a studentek je méně než žáků a studentů. Je mnohem méně podnikatelek a ředitelek firem a jejich zastoupení v demokratických institucích a vládách nedosahuje ani jedné pětiny. Často jsou však nuceny zajišťovat živobytí pro své rodiny tou nejtěžší prací, včetně hornictví. Pokud chceme zajistit rozvoj pro všechny, musí to být rozvoj postavený také na rovnosti pohlaví.

 

Je nezpochybnitelné, že na této planetě žije takřka stejný počet žen a mužů. Přesto by se mohlo zdát, že tomu tak není. Žákyň a studentek je méně než žáků a studentů. Je mnohem méně podnikatelek a ředitelek firem a jejich zastoupení v demokratických institucích a vládách nedosahuje ani jedné pětiny. Často jsou však nuceny zajišťovat živobytí pro své rodiny tou nejtěžší prací, včetně hornictví. Pokud chceme zajistit rozvoj pro všechny, musí to být rozvoj postavený také na rovnosti pohlaví.

Chudých žen je dvakrát více než mužů

Obyvatelé planety jsou postiženi chudobou velmi nerovnoměrně. Na světě žije asi dvakrát více chudých žen než mužů. A čím je společnost chudší, tím větší rozdíly mezi oběma pohlavími existují. Téma rovnosti mezi ženami a muži se proto ocitlo mezi Rozvojovými cíli tisíciletí. Hlavním ukazatelem pokroku v této oblasti se stal poměr přístupu dívek a chlapců ke vzdělání na základních a středních školách.
Přestože celosvětově bylo za poslední období dosaženo velkého pokroku v oblasti vzdělání, část úkolu nebyla v roce 2005 splněna. Poměr dívek a chlapců na základních školách ve světě stoupl z míry 0,89 v roce 1991 na 0,95 v roce 2005. Největší potíže s naplněním tohoto závazku mají země subsaharské Afriky s poměrem 0,89, a západní Asie i Oceánie, obě 0,91.
Ve středním školství je situace ještě komplikovanější. Ve srovnání s rokem 1999, kdy byl poměr v návštěvnosti středních škol mezi dívkami a chlapci 0,91, to v roce 2005 činilo 0,94. Úkol nebyl splněn ani u tohoto kritéria a nejhorší situace je opět v zemích subsaharské Afriky s poměrem 0,80, jižní Asie s 0,83 a západní Asie s 0,84.
Na vysokých školách byl závazek v roce 2005 splněn na globální úrovni, a to poměrem 1,05 v prospěch dívek. V některých rozvojových zemích však stále přetrvává nepoměr studujících mezi oběma pohlavími v neprospěch dívek. Nejhorší situace je opět v zemích subsaharské Afriky, kde je tento poměr na úrovni 0,63 a v jižní Asii, kde činí 0,74.

Posilování společenské role žen

Právě negramotnost, nízká vzdělanost a tradicí předepsaná starost o domácnost zabraňují ženám v hledání produktivního zaměstnání nebo v aktivní účasti při rozhodování na veřejnosti. Rozvojové aktivity v této oblasti se proto přímo zaměřují na institucionální podporu žen, lepší přístup ke zdrojům jako jsou půda, energie či finance a větší míru zastoupení v politických funkcích. Podporují rovnoprávnost v oblasti zaměstnanosti (např. shodné mzdy za stejnou práci u žen i mužů), vymahatelnost práv žen v oblasti zdraví či sexuality (např. často zmiňovaná ženská obřízka) a ochranu před násilím, či právní pomoc.

V oblasti zaměstnanosti by ženám přirozeně pomohlo také zlepšení systému sociálního zabezpečení, který ovšem v začarovaném kruhu chudoby nelze snadno vybudovat. Naopak, globalizace vytváří vyšší tlak na „flexibilitu“ pracovní síly. Nicméně existují menší projekty, které nabízejí ženám služby typu mikropůjček, které jim umožňují začít podnikat. Taková půjčka ve formě několika desítek USD může sloužit ke koupi kola pro dopravu vypěstovaných plodin na trh nebo pronájem stánku a místa v tržnici, nákup domácích zvířat aj. Tyto investice se pak velmi často stávají odrazovým můstkem pro vymanění se z té největší chudoby.

Na první pohled by se mohlo zdát, že genderový problém může zasahovat do stávajících sociálních a náboženských struktur např. v islámských či hinduistických zemích, kde roli žen ve společnosti silně ovlivňují tradice. Realita je však často odlišná a samotné ženy si v těchto společnostech přejí zlepšení své sociální i materiální situace. Tradicionalistické země jako Pákistán či Indie již měly v nevyšších státních funkcích ženy - narozdíl od mnoha západních demokracií. Obecně však mají ženy v parlamentech jednotlivých zemí pouze menšinové zastoupení. V globálním měřítku se jedná jen o 17,1 %, u rozvojových zemí je to ještě o něco méně – 15,7 %. Zastoupení žen v ČR nedosahuje ani průměru rozvojových zemí.
Dosažení třetího cíle je však pevně spjato s ostatními rozvojovými cíli. Vzdělané ženy mají výrazně větší vliv na plánování počtu svých dětí, pozitivně ovlivňují vzdělání dětí a posilují své postavení ve společnosti. Pokud ženy, jako početně významná část společnosti, aktivně neparticipují na jejím ekonomickém růstu a nemají šanci přispět svým intelektem, názory a zkušenostmi k řízení společnosti, není možný plný rozvoj dané země.

 Podpora místo diskriminace  Posilování dlouhodobě znevýhodňovaných skupin je obecně uznávaným právem a povinností v rozvinutých společnostech. Staletí útlaku žen se skládalo z tradičního i legislativního omezování jejich života. Ještě v minulém století v západní civilizaci neměly ženy volební právo, měly omezené možnosti nakládání s majetkem, v přístupu k vyššímu školství a každé lepší práci. Předsudky se nedají odstranit pouhou změnou zákonodárství, ale je nutné je posílit podpůrnou legislativou, která zajistí proporční rovnost.
Pozitivní diskriminace je speciální české hanlivé označení podpůrných nástrojů, které ti, co utlačovali, používají k tomu, aby zahanbili ty, které utlačovali a kteří mají legitimní nárok na nápravu.

 

Ke stažení

obrázek jpg zeny_s_vodou.jpg, 821 kB

Pro nás může být obtížně představitelné, že v některých afrických zemích stráví ženy i více než dvě hodiny denně chůzí pro dříví na topení a pro vodu na vaření, anebo že nic netuší o ochraně proti nákaze HIV/AIDS či o možnosti plánovaného rodičovství.

náhled zeny_s_vodou.jpg
Na této planetě nemůžeme dosáhnout rozvoje a trvalého míru, pokud budou ženy ve společnosti nadále odsouvány do podřadných, často nebezpečných a úmorných společenských pozic. 3.cíl

3.cíl
Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze