Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Témata > Příliš vzdálené cíle > 4. cíl > 5. úkol

4. CÍL: SNÍŽIT DĚTSKOU ÚMRTNOST

 

Úkol č. 5

Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let.

Úmrtnost dětí do pěti let patří k nejpalčivějším problémům světa. Nejmladší obyvatelé naší planety nemají žádnou možnost zlepšit svou situaci a neplatí na ně ani oblíbené výtky neoliberálů o lenosti či neschopnosti. Radikální zlepšení jejich situace je společenskou odpovědností a to v celosvětovém měřítku. Fakta jasně ukazují, že zlepšení zdraví novorozenců je jen částečně závislé na výši příjmů a je dáno především odhodláním a solidaritou celé společnosti.

 

Podle odhadů OSN v roce 2005 na světě zemřelo 10,1 milionů dětí mladších pěti let ve srovnání s 10,9 miliony v roce 2002. I když na globální úrovni dětská úmrtnost klesá, tento pokrok není rovnoměrný ve všech regionech a zemích. Nejvíce zaostávají země subsaharské Afriky a jižní Asie. Není překvapením, že dětská úmrtnost souvisí s nízkou úrovní základních zdravotnických služeb v rozvojových zemích. Většině případů dětských úmrtí lze přitom předejít, protože smrt přibližně poloviny dětí v tomto věku způsobuje pouze pět nemocí: zápal plic, průjmová onemocnění, spalničky, malárie a AIDS.

Dosáhnout cíle se nepodaří

V roce 1990 činila celosvětová úmrtnost dětí do 5 let 9,5 %, to znamená, že z tisíce narozených dětí jich 95 před svými pátými narozeninami zemřelo. O 15 let později tento poměr klesl na 7,6 %, což představuje zlepšení situace o 20 %. Cílovým závazkem je však snížit průměrnou úmrtnost alespoň na 32 dětí z tisíce.
Zatímco v rozvojových zemích v roce 1990 činila průměrná úmrtnost dětí do věku pěti let 106 na 1.000 živě narozených, v rozvinutých zemích tento poměr v roce 1990 činil 12. V roce 2005 průměrná hodnota v rozvojových zemích poklesla na 83, což představuje přibližně 22% snížení. V rozvinutých zemích snížení poměru dosáhlo rovné poloviny, tedy 6 úmrtí na 1.000 živě narozených dětí do věku pěti let.
Ačkoli je nutné chápat popsané trendy snižování dětské úmrtnosti jako pozitivní, tento vývoj je příliš pomalý na to, aby stačil naplnit předsevzatý úkol na globální úrovni a především v rozvojových zemích. Na dobré cestě jsou pouze státy severní Afriky, jihovýchodní Asie a za určitých okolností i země východní Asie, Latinské Ameriky a Karibiku. Základem strategie pro redukci dětské úmrtnosti jsou podle expertíz OSN následující opatření: Snížit výskyt dětských chorob i biologických faktorů, které je způsobují (kvalitní výživa, pitná voda, přístup k základní hygieně, lékům atd.), podporovat kojení, dbát o zdraví kojících žen, zavést pravidelné očkování a distribuovat sítě proti komárům, kteří jsou přenašeči malárie.
Existující aktivity je třeba dále rozvíjet. Navíc je nutné zvýšit finanční dotace v současnosti výrazně poddimenzovaných zdravotnických programů zaměřených na děti v rozvojových zemích.

Zápal plic, spalničky, malárie a ty další ...

Nejčastější příčinou dětských úmrtí jsou novorozenecké případy do jednoho měsíce věku – 37 %. Přes dva miliony dětí mladších pěti let zemře na zápal plic, nejčastější příčinu dětských úmrtí. Největším problémem není léčba, ale včasné rozeznání nemoci. Druhým nejzávažnějším onemocněním jsou průjmové potíže, které jsou příčinou 17 % úmrtí. Všechny tři problémy je nutno řešit především zkvalitňováním infrastruktury a přístupu k pitné vodě, zajištěním péče o matku a dítě a včasné porodní asistence. Je tedy nezbytné rozšiřovat bezplatné zdravotnické služby a vzdělávání rodičů.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) by úplná imunizace proti spalničkám mohla zachránit jen v tomto desetiletí 2.300.000 afrických dětí. Země jako Botswana, Malawi, Namibie či Jihoafrická republika snížily pomocí očkování počet úmrtí dětí na spalničky od roku 2000 téměř na nulu.
Malárie každým rokem zabíjí nejméně 1 milion lidí na světě, z toho 90 % úmrtí je zaznamenáno v subsaharské Africe. Přitom více než 800.000 malarických úmrtí připadá na děti do věku pěti let, které neměly přístup k prevenci, hlavně k moskytiérám, ani k antimalarikům.
Jenom během roku 2002 došlo k infikaci HIV/AIDS u 720.000 nemluvňat. Stalo se tak přenosem z matky v době těhotenství nebo porodem a kojením. Tomu je přitom možno zabránit aplikací PMTCT léků.

 Kojení je prioritou  

Kdyby během prvních šesti měsíců života bylo více dětí kojeno namísto krmení náhradní mléčnou kojeneckou výživou, mohlo být zachráněno nejméně 1,3 milionu dětských životů
               UNICEF, 2004

 
Chybí-li přístup k nezávadné pitné vodě, základním hygienickým zařízením a energii na sterilizaci, děti krmené náhražkami mateřského mléka mají 25krát vyšší pravděpodobnost, že zemřou na následky průjmů. Proto již 30 let probíhá kampaň bojkotující nákup výrobků firmy Nestlé, která propaguje své náhražky na úkor kojení. I další nadnárodní potravinářské firmy jako Heinz či Danone opakovaně nerespektují vlastní závazek: nepropagovat náhražky mateřského mléka. Firmy využívají neetických metod jako je rozdávání reklamních vzorků v nemocnicích a ovlivňování zdravotnického personálu nepřímými odměnami, jakými jsou i u nás dobře známé exkluzivní rodinné dovolené pro lékaře, maskované před daňovými úřady jako cesty na konference.
             Zdroj: Guardien.co.uk, UNICEF Philippines

 

Ke stažení

PDF gapminder-world-chart.pdf, 1.7 MB

Gapminder World Chart 2006 - zdraví / peníze.

obrázek jpg nestle_fitpregnancy.jpg, 62 kB

Reklama a antireklama. Příklad reklamy firmy Nestlé, která porušuje Kód chování z r. 1981 a materiálů zaměřených proti takovému jednání z kampaně Baby Milk Action.

náhled nestle_fitpregnancy.jpg
náhled nestle_freezone.gif
náhled nestle_slow_death.jpg
Každoročně umírají na světě až tři miliony lidí na malárii, z čehož více než 90 % připadá na africký kontinent. 6.cíl

6.cíl
Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze