Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Články

OSN: biozemědělství může zdvojnásobit úrodu v rozvojových zemích

publikováno: 10.03.2011       téma: Rozvojové cíle tisíciletí

Dle nové zprávy OSN může řízený přechod od průmyslového zemědělství k ekologickému zvýšit produkci potravin na dvojnásobek už do deseti let. Ekologickými postupy se dají nahradit hnojiva, pesticidy i nutnost využití mnoha zemědělských strojů.

Odklon od tradičního využívání chemických hnojiv a pesticidů a přijetí principů ekologického zemědělství by mohly zdvojnásobit produkci potravin v rozvojových zemích. Tvrdí to aktuálně vydaná studie OSN. Dle jejích autorů lze příslušného nárůstu dosáhnout už do deseti let. Je ovšem třeba využít nejnovějších zkušeností a na jejich základě přepracovat stávající podpůrný systém.

Mezi příklady vhodné k následování zařadila OSN třeba využívání speciálních rostlin na lapání hmyzu v Keni nebo pěstování kachen, které dokáží zbavit pole plevelu, na bangladéšských rýžových plantážích. Tyto a podobné strategie ekologického zemědělství by podle organizace mohly výrazně přispět k nasycení současné sedmimiliardové populace, jež by se podle demografických modelů měla rozrůst o další dvě miliardy do roku 2050.

„Zemědělství je nyní na rozcestí,“ píše v průvodním komentáři ke zprávě Olivier De Schutter – zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny, který se dlouhodobě zabývá způsoby, jak snížit cenu potravin a překonat nákladný, na ropných produktech závislý model průmyslové zemědělné výroby.

Projekty ekologického zemědělství, jež nyní fungují v sedmapadesáti zemích světa, ukazují, že i se současnými technologickými možnostmi jsme schopni zvýšit úrodu v průměru o osmdesát procent, píše De Schutter dále.

Výraznějších úspěchů nyní dosahuje ekofarmaření v afrických zemích, kde se díky šetrnějšímu zacházení s půdou na podobně obhospodařovaných polích za tři až deset let zvýšila jejich produkce na dvojnásobek.

De Schutter také připomíná, že ekologické hospodaření je současně v dlouhodobém výhledu mnohem efektivnější než klasické zemědělství. Konkrétně přitom vyzdvihuje opatření jako využívání přírodního kompostu nebo vysazování palmových stromů k zastínění kávových plantáží.

Agroekologie, jak zpráva žádoucí způsob hospodaření nazývá, konečně zvyšuje odolnost polí, sadů a dalších podobných ekosystémů vůči extrémním klimatickým jevům – suchu, povodním nebo zvyšování mořské hladiny, které již v některých přímořských oblastech zvýšilo salinitu podzemní vody, a tím znemožnilo její použití pro zavlažování.

„Výhody mohou být největší v místech, kde se do zemědělství prakticky vůbec neinvestovalo, například v Subsaharské Africe,“ míní De Schutter. „Existuje také několik velmi slibných zkušeností z Latinské Ameriky nebo Asie.“

Jídlo, ropa, nepokoje

V souhrnu důvodů vzniku zprávy se dále píše, že cena jídla a jeho produkce je nyní těsně svázána s cenou ropy. Drahé potraviny a s nimi spojené špatné životní podmínky byly jedním z faktorů, které vedly k povstáním v Tunisku a Egyptě. Následná vlna nespokojenosti v arabském světě, který je důležitým vývozcem ropy, zase zvedla její ceny na světových trzích, což vedlo k dalšímu zdražení potravin, a tím pádem také ke zvýšení rizika dalších sociálních nepokojů.

„Pokud nebude možno udržet ceny jídla pod kontrolou a lidé nebudou schopni si ho zajistit (…), budeme čím dál tím častěji svědky nestabilních a nefunkčních států,“ uvádí autor zprávy.

„Rozvojové země jsou ale na zemědělství závislém na ropě navyklé a změna nebude probíhat rychle a bez problémů. V dlouhodobém výhledu je nicméně nutná,“ dodává De Schutter.

Jako příklad realističnosti změny přitom materiál uvádí například Kubu. Ta po rozpadu Sovětského svazu ztratila přístup k levným hnojivům a pesticidům. Přesto se po návratu zemědělství k ekologickým způsobům hospodaření úroda zvýšila.

Převzato z Deníku Referendum

Každoročně umírají na světě až tři miliony lidí na malárii, z čehož více než 90 % připadá na africký kontinent. 6.cíl

6.cíl
Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze