Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Články

Korporátní zájmy drtí planetu i demokracii. Národní zpráva Social Watch 2021

publikováno: 30.09.2021       téma: Cíle udržitelného rozvoje

Social Watch v České republice působí již 20 let. První kontakty s mezinárodní koalicí monitorující dodržování lidských práv zaměřených na sociální spravedlnost a rovnost mužů a žen začaly již na konci devadesátých let během kampaně Milostivé léto 2000 (Jubilee 2000), zaměřené na řešení zadluženosti nejchudších zemí. V té době jsme začali s distribucí a překladem mezinárodních zpráv.

 

Na Summitu OSN Financování rozvoje v roce 2002 došlo k dohodě o spolupráci a zapojení českých organizací do mezinárodní sítě Social Watch. Vlastní zprávy, v nichž odbornice a odborníci z řad nezávislých organizací a akademické sféry monitorovali naplňování lidských práv, začaly vycházet před čtrnácti lety. Cílem Social Watch, jako všech tzv. watchdogových organizací, mezi něž lze počítat i Chartu 77, není vytvářet vlastní standardy, ale nezávisle hodnotit to, k čemu se státy – prostřednictvím vlád a parlamentů – na domácím i mezinárodním poli zavázaly.

Za dobu působení české pobočky Social Watch u nás vzniklo mnoho organizací i odborných týmů, které stále lépe a důkladněji sledují a hodnotí vývoj ve společnosti. Přesto role Social Watch zůstává stále důležitá. Je jednou z velmi mála organizací, které stále znovu upozorňují na to, že Česká republika se prostřednictvím svých volených představitelů, pravicových i levicových, dobrovolně přihlásila k naplňování rozsáhlé lidskoprávní agendy, včetně velkoryse pojatých sociálních a genderových práv. Díky nezávislé podpoře a spolupráci členských organizací mohou zprávy Social Watch vycházet i nadále.

V uplynulém roce zaujímala hlavní pozornost veřejnosti pandemie covidu-19 a její důsledky. Na to reagují i analýzy z letošní zprávy. Těší nás, že se na zprávě podílejí opět kompetentní a výrazní autoři a autorky. Maja Vusilovič zkoumá negativní dopady opatření souvisejících s pandemií na postavení žen a konstatuje, že došlo k prohloubení negativních jevů, které existovaly už dříve a souvisí se systémovými nerovnostmi v postavení mužů a žen ve společenském prostoru. Text Jiřího Štega, který se věnuje ekonomickému a politickému vývoji, ukazuje, jak dlouhodobé nedostatky v řízení společnosti vedly k závažným chybám v reakci na zdravotní krizi i v ekonomických opatřeních při řešení jejích dopadů. Podle autora se tu spojila nekompetentnost s preferováním soukromé sféry před veřejným zájmem. Obavy o správné nastavení priorit vyjadřuje i analýza Radka Kubaly, který konstatuje, že navzdory veřejnosti, která většinově považuje klima a ekologické otázky za naléhavé, i navzdory programu Zelená dohoda Evropské komise česká vláda na evropské úrovni zdržuje přijímání nových opatření, prostředky z Plánu obnovy po pandemii na klimatická opatření neumí adekvátně využít a ve vlastních krocích je liknavá. Radek Kubala se věnuje také ekonomice a představuje koncept nerůstové společnosti, resp. ekonomiky zaměřené na uspokojování potřeb při respektování environmentálních a sociálních limitů, na rozdíl od růstové ekonomiky usilující o maximalizaci zisku.

Petr Gočev se věnuje velmi závažnému sociálnímu problému, který představuje raketový růst cen bydlení, ve kterém se Česká republika řadí na přední místo v Evropě. Dlouhodobě chybí adekvátní programy sociálního bydlení, které zanedbala dlouhá řada vlád. K pravidelným tématům zpráv Social Watch patří obchod se zbraněmi. I tentokrát autoři Peter Tkáč a Vít Kozák uvádějí celou řadu velmi sporných českých exportů a srovnávají výdaje na zbrojení s nedostatečným financováním zdravotnictví. Přináší také zamlčované téma ekologických dopadů vojenského průmyslu a armád a přibližují koncept „lidské bezpečnosti“. V části věnované rozvojové spolupráci Tomáš Tožička upozorňuje na její nedostatečnost ze strany české vlády, a to jak co do objemu, který dlouhodobě zaostává za mezinárodními závazky, tak pokud jde o strukturu rozvojových projektů. Autor kritizuje, že rozvojová a vlastně i zahraniční politika české vlády vychází zejména vstříc ekonomickým zájmům některých soukromých firem. Na závěr Pavel Šremer kriticky hodnotí oficiální české zprávy ke stavu naplňování udržitelného rozvoje, jak byly prezentovány české veřejnosti i v rámci OSN.

Jako společný jmenovatel kritických jevů se jeví nedostatečná schopnost politické reprezentace chránit veřejné zájmy, zejména životy a zdraví obyvatel a další práva, jako právo na bydlení a zdravé životní prostředí. Česká politická reprezentace rezignovala na občanskou participaci a pravidelně jsou v rozhodování upřednostňovány zájmy soukromých firem. To vede k rostoucí nedůvěře v politiku a k ohrožení demokracie. Zejména pokud jde o největší ohrožení, které představuje klimatická krize a devastace životního prostředí, je nedostatek adekvátního jednání kritický.

Tentokrát jsou jednotlivé analýzy provázeny i doporučeními, která ukazují směr možného zlepšení nežádoucího stavu.

Ke stažení

Každoročně umírají na světě až tři miliony lidí na malárii, z čehož více než 90 % připadá na africký kontinent. 6.cíl

6.cíl
Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze