• Média
• Klipy
• Filmy
• TV a rádia
• Spoty kampaně
• Fotogalerie
• Přečetli jsme si

podporují naši kampaň

Jan Budař
(všechny osobnosti)

s podporou

sponzoři a partneři

(všichni sponzoři a partneři)

Velké firmy nezajímá bezpráví...

...říká Tomáš Tožička, předseda české Asociace pro Fair trade

* Co skrývá značka Fair trade?
V českém překladu je to spravedlivý obchod a znamená to, že jsou pod touto značkou prodávány produkty, u kterých je garantována etická čistota. Velká většina zboží vyráběného v rozvojovém světě pochází z produkce, která je na hranici nebo hluboce pod hranicí toho, co jsme schopni tolerovat v našich zemích. Je překračována pracovní doba, bezpečnost práce a pracovní podmínky jsou naprosto nevyhovující a zaměstnanci za svou práci dostávají naprosto nepřiměřenou odměnu. Fair trade tuto situaci mění. Produkce pod touto značkou probíhá za podmínek, které splňují pravidla Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní zdravotnické organizace a je zohledněna i ekologická udržitelnost. Obchod je nastaven tak, aby zisk byl rovnoměrně rozdělen mezi producenta a obchodníka.

* Můžete uvést konkrétní příklad?
Nejvýznamnější položkou v současné době je prodej kávy. Káva Arabika se v posledních pěti letech prodávala na světovém trhu o 10 až 50 procent levněji, než kolik za ni dostal producent Fair trade. "Fairtradová" káva je pak nyní z velké části pěstována v biokvalitě, to znamená, že svou kvalitou převyšuje běžnou kávu prodávanou na trhu.

* Můžete shrnout vaše výhrady k současnému uspořádání mezinárodního obchodu?
V současné době probíhá velká krize na trhu se zemědělskými komoditami. Bohaté státy díky své síle mohou pro své firmy prosazovat mnohem lepší postavení, než si mohou dovolit země rozvojového světa. To znamená, že například zemědělec v Tanzanii, odkud dovážíme kávu na český trh, nemůže dostat žádnou dotaci na svoje výrobky, zatímco zemědělec v Evropské unii, ve Spojených státech či Austrálii dostává na zemědělskou produkci obrovské sumy. Vede to k tomu, že zemědělec v Tanzanii není schopen čelit konkurenci, přestože reálně produkuje levněji.

* Jak by se tedy mělo uspořádání světového obchodu změnit?
Chtěl bych zdůraznit, že neexistuje univerzální řešení. Pro kávu a kakao by měl být zaveden nějaký režim, který bude stanovovat minimální výkupní ceny na světovém trhu, tak jak to bylo v 80. letech. To nakonec už navrhly i Spojené státy. Dalším řešením je narovnání podmínek mezinárodního obchodu. Odstranění cel na dovoz zpracovaného zboží do EU z rozvojových zemí a také odstranění vývozních dotací na produkty vyvážené do chudých zemí. Třetí věcí jsou spotřebitelé. Je na nás všech, abychom, tak jako vyžadujeme zdravotně nezávadné potraviny, vyžadovali také eticky čisté produkty. Ale to vše bude jen marnou snahou, pokud se nepodaří producentům z Jihu zajistit přístup ke kapitálu, který by jim umožnil alespoň drobné investice.

* Co říkáte na snížení výkupních cen řepného cukru o 36 procent v horizontu čtyř let a na snahu WTOsnížit cla na zemědělské komodity? Je toto řešení problémů rozvojových zemí?
Pokles výkupních cen řepného cukru je velmi důležitý. Mělo by to rozvojovým zemím pomoci, protože produkují levnější cukr třtinový.
Produkce řepného cukru je právě dotacemi jeho výrobcům zvýhodněna. Snižování dotací na vývoz je jeden ze slibů Světové obchodní organizace, který by rozvojovým zemím pomohl. Ale při současném stavuWTO není jisté, jestli k nějakému významnému snížení dojde.

* Co se vám nelíbí na chování velkých nadnárodních společností?
Produkce například kakaa dnes v 80 procentech pochází z oblastí, kde je evidována otrocká dětská práce. Přesto všechny velké nadnárodní společnosti jako Kraft Foods, Nestlé nebo Sara Lee tvrdí, že oni s tím nemají nic společného. Je to komplikováno také tím, že velké firmy většinou zemědělské suroviny nenakupují přímo od farmářů, ale přes prostředníky -mnohdy je jich přes stovku. Právě Fair trade zaručuje spotřebiteli to, že ví, v jaké oblasti byl ten který produkt vyroben. A je třeba, aby se k tomu přihlásily i velké potravinové řetězce. Bohužel u firem jako Chiquita a Kraft Foods nic takového neexistuje.

* A co jejich spolupráce s organizací Rainforest Alliance, která je vlastně obdobou značky Fair Trade
Rainforest Alliance, která dává těmto firmám jakoby bio známku, zavírá oči nad tím, když na jejich farmách dochází k závažným porušením pracovní bezpečnosti nebo dokonce dochází k úmrtím, jako na plantážích Chiquity, přestože má značku Rainforest Alliance.

* Co se vám konkrétně nelíbí na fungování Rainforest Alliance?
Osobně mám trochu nedůvěru k tzv. nevládním organizacím, které mají sídlo na horním Manhattanu. Nicméně poté, co společnosti Chiquita a později zřejmě pod tlakem vlády USA i Kraft Foods začaly spolupracovat s Rainforest Alliance, došlo k velkému zlepšení. Došlo však také k tomu, že velká část příjmů, které Rainforest Alliance v současné době má, je od americké vlády, která jí platí za to, že uděluje tuto značku americkým firmám. Největší problém je tak v důvěryhodnosti. Jestliže máte jednu organizaci, která nad tím vším dohlíží a je za to placená, vždy je problém, jak to kontrolovat. Nedůvěru v Rainforest Alliance ve mně vyvolává také to, že neznám případ, kdy by byl certifikát někomu odebrán, což se například u Fair Trade děje.

* Jak by se to tedy mělo řešit jinak?
Řešením je světový standard, podobný jako značka Bio. Jinak si kdokoli může založit třeba nevládní organizaci, která mu bude udělovat nějakou podivnou značku.

Graf

Jaké jsou zisky z balíčku kávy

Fair trade systém

dovozní přirážky, zpracovatel, obchodník 1,9 eur

poplatek za značku Fair trade 0,05 eur

vývozní přirážka 0,14 eur

družstvo pěstitelů 0,08 eur

pěstitel 0,62 eur

Tradiční systém obchodu

dovozní přirážky, zpracovatel, obchodník 2,0 eur

vývozní přirážka 0,14 eur

obchodní zprostředkovatel 0,06 eur

pěstitel 0,15 eur

Zdroj: Max Havelaar