Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Témata > Příliš vzdálené cíle > 7. cíl > 9. úkol

7. ZAJISTIT UDRŽITELNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

 

Úkol č. 9

Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Omezit ztráty biodiverzity a dosáhnout do roku 2010 podstatného snížení množství ztrát.

Devastace přírody a klimatické změny mají negativní dopad na každého, ale nejvíce zasahují chudé. Mezinárodní panel expertů ke klimatickým změnám o tom ve své zprávě z roku 2007 říká: „Zranitelné mohou být především chudé komunity, zejména ty, které sídlí ve vysoce rizikových oblastech. Vesměs mívají menší schopnost se přizpůsobit a jsou více závislé na zdrojích citlivých na působení klimatu, jako jsou místní zdroje vody a potravin.“

Biodiverzita

Biodiverzita představuje bohatství života na Zemi. Množství rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, jsou součástí složitých ekosystémů, které vytvářejí životní prostředí. Téma biodiverzity bylo do rozvojových cílů zařazeno v roce 2005 a důvodem byl dramatický úbytek druhů na naší planetě doprovázený devastací celých ekosystémů. Podle Encyklopaedia Britannica 2004 zmizí ročně na 27.000 druhů. Škody jsou nedozírné. Ztracený biologický potenciál již nikdy nebudeme moci využít k novým léčebným postupům či k nasycení populace. Také ztráty v počtech přežívajících druhů jsou alarmující. Podle Living Planet Index ubylo 25 % v populaci suchozemských živočichů, 28 % mořských a 29 % sladkovodních živočichů.
Zpráva Millennium Eccosystem Assessment říká, že ztráta biodiversity a zhoršování stavu ekosystémů má přímo či nepřímo za následek zhoršování zdraví, vyšší nebezpečí nedostatku potravin, majetkové ztráty a zhoršování sociálních vztahů včetně snižování možnosti svobody volby.
Zachování biodiverzity je klíčové pro splnění dalších úkolů. Udržitelné zajišťování potravin, léků a zdrojů pitné vody je nutné pro naplnění všech rozvojových cílů tisíciletí. 

Odlesnění

Podle údajů FAO tvořila v roce 2005 celková rozloha lesů necelé 4 miliardy hektarů, tedy asi 30 % rozlohy všech pevnin. Přibližně polovina se rozkládá v tropické či subtropické oblasti a zbytek v mírném a boreálním pásmu. Jen 36 % lesů je dosud nezasaženo lidskou činností. Lesy hrají významnou roli v ochraně biodiverzity, vodních zdrojů a mají také významnou ekonomickou, sociální a kulturní dimenzi.
V letech 1990-2005 zmizela 3 % z celkové rozlohy lesů, což představuje průměrnou roční ztrátu 0,2 %. Přes mírný pokles zůstává roční odlesnění na úrovni 7,3 miliónu hektarů za rok, což představuje denní ztrátu 200 km2.. Hlavní příčiny kácení lesů jsou poptávka po dřevě a po půdě pro zemědělskou produkci. Velký problém představuje i nelegální komerční kácení původních pralesů.
Úbytek lesů významně přispívá ke zvyšování skleníkových plynů v atmosféře, degradaci půdy a ztrátě biologické druhové rozmanitosti. FAO proto státům doporučuje podporovat tzv. udržitelný lesnický management, jenž v sobě zahrnuje ocenění lesních zdrojů, ochranu socioekonomické funkce lesa a také ochranu rozmanitosti druhů a genových zdrojů. Současným trendem je navyšování plochy lesních plantáží pro komerční využití (agrolesnictví), prevenci půdní eroze a ochranu vodních zdrojů To vše na úkor původních přirozených (pra)lesů.

 Biopirátství

Tento termín se vžil pro označení praktik velkých farmaceutických a chemických firem, které zneužívají tradiční znalosti účinků rostlin ve specifických lokalitách. Při výzkumu léčiv a nových účinných chemikálií se využívá tzv. nahodilého testování, kdy se sbírají méně známé či nově objevené druhy a zkouší se, co by se z nich dalo vyrobit. Úspěšnost tohoto testování je 1:10.000. To je samozřejmě finančně velmi náročné. Pokud však bio-prospektoři využijí znalostí tradiční medicíny, úspěšnost stoupne až na 1:2. To by bylo možné chápat jako velmi dobré spojení tradiční medicíny s moderní vědou. Bohužel nadnárodní firmy si často nechávají patentovat i staré tradiční postupy a po národních vládách pak vyžadují zákaz tradiční výroby.

Nejznámější kauzou je biopirátství výrobků z nimbovníku (Neem Tree), které nalézají široké uplatnění v zemědělství i kosmetice. Evropský patentový úřad v roce 2005 rozhodl, že není možné patentovat použití semen z nimbovníku jako fungicidu (prostředku proti houbám a plísním), jak se o to pokoušela americká společnost Thermo Trilogy. Za žalobou proti patentu ovšem nestál žádný stát, ale skupina aktivistů, kterou vedla indická spisovatelka Vandana Šiva.

Chudé země totiž nemají dostatek prostředků, aby se pouštěli do sporů o patenty. Navíc nechtějí ani pohněvat vlády z bohatých zemí, v nichž mají farmaceutické a agrochemické firmy svá silná lobby. Většina politiků z třetího světa má ještě v dobré paměti hlasování Jemenu v Radě bezpečnosti OSN proti USA. Během následujících tří dnů zastavily Spojené státy Jemenu, jedné z nejchudších zemí světa, slíbenou pomoc ve výši 70 milionů USD...
 

Skleníkové plyny – globální oteplování

Produkce skleníkových plynů představuje významný faktor v oteplování planety a v důsledku toho i klimatických změn. Mezi hlavní produkované skleníkové plyny patří oxid uhličitý (CO2), jehož emise způsobené lidskou činností vzrostly celosvětově z 22,5 miliard metrických tun v roce 1990 na 29 miliard v roce 2004. Tento stoupající trend i nadále pokračuje. Například v jihovýchodní Asii a severní Africe emise CO2 narostly za zmíněné období více než dvakrát.
I rozvojové země nadále zvyšuji produkci skleníkových plynů a v současné situaci lze jen těžko očekávat, že budou právě ony investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Budou se spíše odvolávat na praxi rozvinutých zemí, které svá hospodářství postavily na využívání laciných fosilních paliv a přes svou ekonomickou vyspělost a dostupnost zdrojů i technologií vyvíjejí pouze malé úsilí ke snížení emisí skleníkových plynů na udržitelnou úroveň. Je nezbytné, aby ekonomicky vyspělé státy zajistily přístup k novým a udržitelným technologiím nejméně rozvinutým zemím.

Spotřeba energie

Celosvětová spotřeba energie má stále rostoucí tendenci. Od roku 1990 vzrostla o 20 % i přes pokrok ve vývoji a užívání energeticky efektivnějších technologií. Energie z obnovitelných zdrojů, jakými je například energie z vodních elektráren nebo bio-paliva, v současnosti tvoří asi 12 % globální energetické spotřeby. Závislost na fosilních zdrojích zůstává na 80 % a nadále se prohlubuje se stoupajícím množstvím spotřebované energie.

Úkol 9 nestačí

Bohužel tento úkol se nevztahuje na udržitelné využívání oceánských zdrojů. Je nutné si uvědomit, že podmořské ekosystémy, které nyní čelí obrovskému ohrožení vlivem nadměrného rybolovu a znečištění, jsou pro planetu stejně důležité jako suchozemské lesy.

 Solární energie

Fotovoltaika (zařízení na přímou výrobu el. energie ze slunce), solární kolektory (pro ohřev kapalin), větrné turbíny, malé vodní elektrárny a energetické zpracování biomasy mohou představovat vhodný zdroj energie pro rozvojové země. Tyto decentralizované zdroje energie nepotřebují budovat dálkové přenosové sítě, které jsou pro venkovské oblasti příliš nákladné. Zkušenosti z aplikace moderních obnovitelných zdrojů ukazují, že náklady na jejich výstavbu a provoz jsou mnohem nižší než při využívání fosilně-nukleárních elektrárenských technologií. Překážkou rozvoje obnovitelných zdrojů energie je státní podpora využívání fosilních paliv, kupř. budování infrastruktury, rozvodných sítí, financování výzkumu apod. To zatím jen nepatrně vyvažuje podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) v rozvinutých i některých rozvojových zemích

Ke stažení

náhled odlesneni.jpg
náhled prales.jpg
Více než 100 milionů dětí stále ještě nemá přístup ani k základnímu vzdělání. Devadesát sedm procent z nich žije v rozvojových zemích, téměř šedesát procent z nich jsou dívky. 2.cíl

2.cíl
Dosáhnout základního vzdělání pro všechny

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze