Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Témata > Příliš vzdálené cíle > 7. cíl > 11. úkol

7. ZAJISTIT UDRŽITELNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

 

Úkol č. 11

Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů).

Již po staletí vnímáme města s jejich bohatstvím, kulturou a architekturou jako měřítko a hnací sílu pokroku. Rapidní urbanizace však způsobila dramatickou krizi – miliony lidí se ve slepé naději na lepší život hrnou do měst, kde se stávají obyvateli bídou zubožených čtvrtí zvaných slumy. Bohatství měst se dnes nepozná podle výšky mrakodrapů, výstavních pasáží či počtu monumentů, ale podle toho, jak je schopno přijímat své chudé.

Ve slumech žije třetina obyvatel měst

Více než polovina všech obyvatel planety, asi 3,2 miliardy lidí, žije ve městech. Z nich každý třetí v roce 2005 žil ve slumech – extrémně chudých městských částech bez adekvátní hygieny, kvalitních zdrojů vody, stálého domova a dostatečného životního prostoru. V současnosti tedy počet těchto obyvatel dosahuje asi 1 miliardy. V mnoha městech rozvojových zemí k tomu přispívá překotná migrace z venkova, která souvisí s nejistým živobytím a ztrátou půdy.

Zatímco v roce 1990 žilo 46,5 % městského obyvatelstva rozvojového světa ve slumech, o deset let později to již bylo jen 36,5 %. Největší procentuální podíl těchto obyvatel měla v roce 2005 subsaharská Afrika (62,2 %), jižní Asie (42,9 %) a východní Asie (36,5 %), která jako jediný region zaznamenala nepatrný nárůst od roku 2001. Důvodem tohoto nárůstu je migrace obyvatel z čínského venkova do velkých měst – ekonomických center země. Migrací venkovského obyvatelstva do měst jsou nejvíce zasažena města v subsaharské Africe a jižní Asii. Například v Čadu, Středoafrické republice a Etiopii žijí čtyři z pěti městských obyvatel ve slumech.

Ačkoli procentuální podíl klesá, absolutní počty obyvatel slumů, z důvodu celkové populační expanze, stoupají. Mezi lety 1990 a 2001 stoupl absolutní počet nových obyvatel chudinských čtvrtí ve všech regionech o více než 200 miliónů, což představuje 28% nárůst. 

 Slumy v Nairobi

V Nairobi, hlavním městě Keni, žije celkem 2,5 milionu lidí, z toho 1,5 milionu v chudinských čtvrtích, které zabírají pouze 5 % rozlohy města. V nairobských slumech sdílí veřejné záchody až 250 domácností, což znamená obrovské zdravotní riziko. Pro ženy tyto záchody představují navíc vysoké bezpečnostní riziko, především pravděpodobnost znásilnění v nočních hodinách. I proto se používá velmi nebezpečný způsob likvidace odpadu, tzv. létající toalety: exkrementy v igelitových pytlících se rozhazují po okolí.
Podle UN-Habitat 57 procent majitelů slumů (slumlords) jsou vysocí vládní úředníci a politici.

Zdroj: UN-Habitat, University of Nairobi

 

Víceúrovňové řešení pro zlepšení života v chudinských čtvrtích

  • Zlepšení sociální infrastruktury – obyvatelé slumů potřebují především radikální zlepšení základních potřeb. Zajištění nezávadné pitné vody a toalet. Dostupnost škol a zdravotnických zařízení. Přítomnost policie a zajištění bezpečnosti.
  • Pozemková správa – spekulace s pozemky a jejich pronajímání obyvatelům slumů je pro elity obrovským zdrojem příjmů a pro chudé vstupem do začarovaného kruhu dluhů a nemožnosti vymanit se ze zajetí chudinské čtvrti. To vede k další degradaci měst. Existující alternativy jako veřejné pozemkové banky a veřejný pronájem pozemků pro chudé jsou sice těžko prosaditelné, ale stále ještě realizovatelné.
  • Aktivní politika zaměstnanosti a lokální ekonomika – rozšíření pracovních příležitostí je pro zlepšení života obyvatel slumů nutností. Proto je nezbytné prosazovat proaktivní podporu zaměstnanosti, lokální ekonomiky a svépomocných občanských aktivit.
  • Podpora venkova – orientace na velké investice a agroprůmysl na venkově narušuje tradiční sociální a ekonomické vazby, přispívá k prohlubování chudoby a následně vede k odchodu venkovanů do měst. Podpora venkova je proto dalším nutným krokem k omezování růstu slumů.
  • Nebezpečí likvidace slumů – často se mluví o nutnosti odstranění chudinských čtvrtí. Je to ideál, který však představuje velké nebezpečí. Odstranit slumy lze pouze tehdy, zajistíme-li lidem možnost žít jinde. V opačném případě to znamená jen nárůst bezdomovectví a další s tím spojené problémy, jakými jsou násilná vyhánění a tvorba nových, ještě horších ghet.

Demografické odhady UN-Habitat ukazují, že pokud ve stávajícím přístupu k problému setrváme, stoupne do roku 2020 počet lidí v chudinských čtvrtích na 1,4 miliardy a do roku 2030 na rovné 2 miliardy.

Ke stažení

náhled muz_se_sklenici.jpg
náhled slum_v_nairobi.jpg
Na každého člověka na této planetě připadá spotřeba energie odpovídající ekvivalentu více než 1,6 tuny ropy ročně. Přitom na 2 miliardy lidí nemá přístup ke zdroji elektrické energie. 7.cíl

7.cíl
Zajistit udržitelný stav životního prostředí

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze