Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Témata > Příliš vzdálené cíle > 8. cíl > 17. úkol

8. BUDOVAT SVĚTOVÉ PARTNERSTVÍ PRO ROZVOJ

 

Úkol č. 17

Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k základním lékům v rozvojových zemích.

Zdravá populace je nezbytná pro rozvoj každého státu. Nemoci a smrtící epidemie omezují výkonnost ekonomiky a znehodnocují investice do vzdělání. Klíčovou roli hraje zásobování léky. Tomu však brání západní farmaceutické koncerny i vlády bohatých států, především USA, které odmítají poskytovat léky proti vražedným pandemiím za přístupné ceny, které by i tak znamenaly dostatečné zisky.

 

V roce 2005 nemělo dle OSN 1,7 miliard lidí přístup k základním lékům. 80 % z nich žije v zemích s nízkými příjmy, 19,7 % v zemích se středními příjmy a zbývající 0,3 % takto postižených lidí žije v bohatých státech.

Každý den umírají v nejchudších oblastech světa lidé na nemoci, které dokážeme léčit nebo významně zpomalit jejich průběh. Léky pod patentovou ochranou jsou však pro chudé obyvatele rozvojových zemí příliš drahé. Reálnějším řešením se ukázaly být generické léky - kopie patentovaných léků, jež jsou mnohem levnější a přitom stejně účinné.

Generické antiretrovirální léky

Přístup k antiretrovirálním preparátům (ARV), které zpomalují šíření viru HIV v lidském těle a oddalují tak rozvinutí AIDS, se v rozvojovém světě za poslední léta výrazně zlepšil. V roce 2006 se v zemích s nízkým a středním příjmem díky generickým ARV dostalo léčby přibližně dvěma miliónům nakažených lidí, tedy asi 28 % z těch, kdo tuto léčbu potřebují. Ve srovnání se situací v roce 2001, kdy přístup k tehdy ještě patentovaným ARV mělo jen 240.000 nakažených, se jedná o velký pokrok. Velké množství pacientů v rozvojovém světě nyní ale potřebuje druhou a třetí linii terapie, protože si vůči té první vyvinuli rezistenci. Další řady antiretrovirálních léků však mohou být až patnáctinásobně dražší, neboť stále ještě podléhají patentové ochraně.

Bude moci výroba generik pokračovat i nadále?

V roce 1994 byla na jednání GATT přijata Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která se stala jednou z nejkritizovanějších dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Tato dohoda totiž zpřísnila pravidla pro využívání patentů na mezinárodní úrovni, což podle kritiků vedlo k pozastavení vývoje a výzkumu a především ke zhoršení přístupu k lékům. Proto bylo v roce 2001 na konferenci WTO v Doha uznáno právo rozvojových zemí chránit zdraví svých obyvatel na úkor TRIPS. Chudé země tak získaly možnost vyrábět generické léky pod tzv. povinnou licencí, uzavřenou bez souhlasu držitele patentu, nebo je dovážet (paralelní import).

Tyto ústupky ze strany WTO mají ale řadu podmínek a jsou již dlouhou dobu předmětem mezinárodních sporů. Konference v Doha vyvolala patentovou válku mezi farmaceutickými koncerny ze západních zemí a velkými producenty generických léků jako je Indie, Brazílie a Thajsko. Jádrem sváru je nejasně hovořící obsah deklarace. Západní farmaceutické společnosti nechtějí uznat právo výrobců generik na obcházení patentů a prostřednictvím svých vlád hrozí zastavením investicí v jejich regionech. Místo povinných licencí navrhují tyto společnosti slevy na své produkty, jejich vlády pak dotace na vývoz léků. Tento model ovšem neřeší situaci do budoucnosti a navíc činí nejchudší země závislé na rozhodnutích farmaceutických koncernů a jejich vlád.

Vlády USA a EU navíc v rámci bilaterálních jednání s méně rozvinutými zeměmi tlačí na přijetí tzv. TRIPSplus, které rozvojové země nutí k přijetí zvýšené patentové ochrany. Pokud tedy tyto země chtějí například uzavřít dohodu o ekonomické spolupráci s USA, musí legislativně přijmout prodloužení ochrany patentů nad rámec standardů WTO.

Opomíjené choroby

Dalším problémem je léčba tzv. opomíjených chorob, kterými jsou například malárie, spavá nemoc, tuberkulóza, cholera a další tropická onemocnění. Chudí obyvatelé tropických oblastí nemají čím za léky zaplatit a tak stojí mimo pozornost farmaceutických koncernů, které se zaměřují spíše na vývoj přípravků ovlivňujících životní styl (přípravky na hubnutí či udržení mladistvého vzhledu apod.). Výsledkem je, že ze všech 1.400 léků, které byly za posledních 25 let vyvinuty, bylo na léčbu tropických nemocí určeno pouhé jedno procento. Jediný pokrok v tomto odvětví zaznamenal projekt několika výzkumných ústavů a mezinárodních neziskových organizací Drugs for Neglected Deseases initiative (DNDi), který vyvinul a v roce 2008 uvedl na trh levný a účinný lék proti malárii a pokračuje v další výzkumné činnosti.

Co na to Evropský parlament

Evropský parlament ve svém usnesení o tomto problému zdůraznil právo každého člověka na přístup k lékařské péči a vyzval Evropskou komisi k štědrému financování Globálního i Populační fondu OSN, který se po zrušení amerických dotací dostal do existenčních problémů. V neposlední řadě také apeloval na státy, aby se v této oblasti zřekly práva na uplatnění dohody TRIPS a umožnily farmaceutickým společnostem poskytovat levné generické léky.

 

 

Svatý stolec, ve shodě s tradicí katolického sociálního učení, zdůrazňuje existenci „sociální hypotéky“ u veškerého soukromého majetku, což znamená, že smyslem pro samotnou existenci instituce soukromého vlastnictví je zajistit, aby byly dodržovány a naplňovány základní potřeby každého muže a ženy. Koncept „sociální hypotéky“ na soukromé vlastnictví musí být v současné době použit i na „duševní vlastnictví“ a „znalosti“ (Jan Pavel II., Poselství zástupcům Jubilee 2000 – kampaň za oddlužení, 23. září 1999)
Na to, co je zcela zásadní pro boj proti hladu, nemocem a chudobě, nemůže být aplikován pouze zákon zisku sám o sobě. Proto vždy, když se vyskytne konflikt mezi majetkovými právy na straně jedné a základními lidskými právy na straně druhé, měla by být majetková práva usměrněna odpovídající autoritou tak, aby bylo dosaženo spravedlivé rovnováhy práv.

 

Příspěvek Jeho Excelence monsignora Diarmuida Martina Valné radě Světové obchodní organizace týkající se práva na duševní vlastnictví ve vztahu k obchodu, červen 2001

 

Ke stažení

náhled nemocne_dite.jpg
Obchodní bariéry ze stran bohatých zemí stojí rozvojové země asi 100 miliard ročně - skoro dvakrát více, než dostanou v rámci rozvojové polupráce. 8.cíl

8.cíl
Budovat světové partnerství pro rozvoj

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze