Cesta k textu na webu --> www.ceskoprotichudobe.cz > Témata > Příliš vzdálené cíle > 8. cíl > 18. úkol

8. BUDOVAT SVĚTOVÉ PARTNERSTVÍ PRO ROZVOJ

 

Úkol č. 18

Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti.

Informační a komunikační technologie (ICT) jako telefon a internet jsou důležitým nástrojem globálního obchodu. Umožňují operativně řešit problémy v těch nejvzdálenějších oblastech a během zlomku přesouvat obrovské finanční objemy nebo je nechat mizet na anonymních účtech. Rozšíření telefonu a internetu se stalo jedním z měřítek rozvoje. Ještě zbývá vyřešit otázku, jak to skutečně pomůže těm nejchudším.

Telefony

Informační a komunikační technologie jsou klíčovou složkou hospodářského rozvoje. V globálním měřítku se zvyšují počty uživatelů internetu a počty majitelů telefonů. Největší rozvoj zaznamenal mobilní sektor, především v oblastech s nedostatkem pevných telefonních linek. V období 1990-2005 celosvětově vzrostl počet majitelů mobilních telefonů dvěstěkrát - z 11 milionů na 2,2 miliardy, ve srovnání s pouze dvounásobným nárůstem počtu pevných linek - z 520 milionů na 1,2 miliardy. V Africe bylo jen za rok 2005 prodáno více než 55 milionů nových mobilních telefonů a tak již koncem tohoto roku disponovalo tímto přístrojem 15 % africké populace (130 milionů lidí).

Instalace mobilních sítí je podstatně levnější než rozšiřování sítě pevných linek. Bohužel, jak upozornili experti z Harvardského fóra již v roce 2003, bez regulačních nástrojů hrozí, že z nově tvořených sítí zůstanou vyloučeny méně osídlené oblasti a telefonní poplatky dosáhnou astronomických částek. To nakonec potvrzuje i praxe. Rozšiřování sítí a zlevňování pod tlakem konkurence jsou omezovány monopolistickými snahami provozovatelů (kartelové dohody, lobbystické tlaky proti přístupu konkurence na trh apod.) a mají většinou mnohaleté zpoždění. Přitom rozšiřování telefonů na venkov je klíčové pro rozvoj zdravotnictví, školství, podnikání i pro efektivnější realizaci rozvojových projektů.

Internet

Přibližně 625 milionů lidí (10 % světové populace) mělo v roce 2002 přístup k internetu, ale více než 70 % z nich žilo v hospodářsky rozvinutých zemích. Na konci roku 2005 už využívalo internet přes 15 % celosvětové populace. V ekonomicky rozvinutých zemích to bylo 50 % populace, v rozvojových zemích 9 % a v padesáti nejméně rozvinutých zemí světa 1 % obyvatelstva.

Překážky v šíření informačních technologiích

Informace a jejich šíření jsou skutečně stěžejním rozvojovým problémem. Zatím není úplně jasné, jak by internet mohl prospět těm nejchudším, už nyní ale známe výčet faktorů, které by při jeho zavádění do vzdálených a nepříliš obydlených oblastí byly překážkou - negramotnost, nedostupnost techniky, omezený či žádný přístup k elektrickému proudu.

Obrovské prostředky jsou sice investovány do vývoje velmi levného přenosného počítače s vlastním generátorem, ale jeho cena zůstává pro chudé stejně příliš vysoká a navíc není ani jasné, co by s ním dělali. Zkušenosti z projektů ukazují, že možnost využití počítačů je omezená, pokud nejde o zábavu – hudbu a video. Efektivní rozšíření internetu do chudých oblastí a ghet se nedaří ani v bohatých zemích a tak není divu, že na Jihu jsme bezradní. Podle portálu nevládních organizaci Jihu Choike je sice přínos ICT k rozvoji obecně nezpochybnitelný, je však třeba provést revizi idylického vztahu mezi ICT a MDGs. To znamená především odstranit paternalistický přístup bohatých zemí k těm chudším a hledat odpovědi na skutečné problémy zemí globálního jihu.

Závažným problémem při zpřístupňování informačních technologií a využití počítačů je také software. Open source a Free software jsou dalším nezbytným krokem pro rozšiřování možností nových informačních a komunikačních technologií pro rozvoj.

Klíčová role dalších technologií

Kromě ICT bychom se však měli soustředit i na přenos a sdílení dalších technologií. Dle odhadů dnes dvě miliardy lidí postrádají přístup ke zdroji elektrické energie. Asi tři miliardy světové populace využívají jako hlavní energetický zdroj pouze biomasu (dřevní hmota, dřevěné uhlí nebo trus zvířat). Na následky kouřových zplodin zemřou dle organizace Intermediate Technology Development Group každoročně dva miliony lidí, většinou dětí. Energeticky efektivnější vařiče přitom ušetří palivo, omezí odlesňování a zabrání únikům zhoubných exhalací.

Lokální a decentrální obnovitelné zdroje energie, ať již jsou napojeny na širší síť či pracují samostatně, dokáží poměrně snadno a levně řešit absence přístupu k energiím v městském i vesnickém prostředí. V případě venkova navíc decentralizace obnovitelných zdrojů snižuje přenosové náklady a zároveň vytváří lokální pracovní místa.

Ke stažení

náhled africka_kuchyn.jpg
náhled pc_za_100_usd.png
Na každého člověka na této planetě připadá spotřeba energie odpovídající ekvivalentu více než 1,6 tuny ropy ročně. Přitom na 2 miliardy lidí nemá přístup ke zdroji elektrické energie. 7.cíl

7.cíl
Zajistit udržitelný stav životního prostředí

Obrázky k cílům MDG jsou práce studentů Střední grafické školy Hollar v Praze